Aneb jak na emoční napětí, stres, únavu a poruchy spánku?
Relaxační metody představují tzv. autoregulační prostředky, jejichž pomocí člověk může regulovat a lépe ovládat své duševní stavy, svůj psychický život. Lze o nich hovořit jako o různých druzích koncentrovaného odpočinku. K relaxačním metodám se řadí techniky nácviku pravidelného uvolnění, zaměřené na odstranění tělesného a duševního napětí. Uvolněním svalového napětí a regulací rytmu dýchání dosahujeme i uvolnění v oblasti psychického napětí.
Silnější psychické rozrušení a napětí se odráží i v nadbytečné svalové aktivaci, narušení pohybové koordinace, s důsledky v pocitech duševní námahy, které jsou nepřiměřené situaci. Projevy takového nepřiměřeného napětí jsou často spojeny i s nežádoucími změnami psychických funkcí – např. zpomalení průběhu duševních procesů a funkcí (zhoršená pozornost a pracovní paměť, utlumené procesy myšlení apod.), které se negativně promítá do výkonnosti člověka. V takovém stavu je možné pozorovat i mimořádné tělesné projevy jako např. svalové napětí, poruchy rytmu dýchání, změny mimiky nebo tzv. vegetativní změny (červenání, napětí až křeče v oblasti břicha, „slabost“ nohou apod.). Tyto projevy bývají zvláště výrazné u jedinců s oslabením nervové soustavy a se sníženou emociální stabilitou.
Výzkumy potvrdily, že pokud dokážeme při projevech emočního napětí přiměřeně uvolnit svaly a udržet klidný rytmus dýchání, napětí klesne a zvýší se stabilita celé řady psychických a pohybových funkcí, zlepšuje se kvalita pozornosti, zvyšuje se rychlost reakce i celková odolnost organismu vůči duševní i tělesné zátěži.
V současnosti již existuje celá řada relaxačních metod – mezi nejznámější patří např. Jacobsonova progresivní relaxace a Schultzův autogenní trénink. Tyto jsou využívány převážně u dospělých k různým psychoterapeutickým a léčebným účelům (efektivní účinky byly prokázány např. při léčbě migrény, nespavosti, úzkostných stavů, astmatu, ekzémů, vysokého krevního tlaku aj.). Také u dětí se psychorelaxační techniky využívají k různým terapeutickým účelům, např. k léčbě bolestí hlavy, při snižování úrovně emoční lability, pohotovosti ke vzteku a hněvu, při rozvíjení sociálních dovedností a také pro zkvalitňování koncentrace pozornosti.
Nabízíme vám výběr psychorelaxačních metod pro děti i dospělé. K využití většiny z nich je třeba jen krátkého zácviku. Některé je vhodné využívat dle potřeby i opakovaně v průběhu dne, k některým je již potřeba zajistit si klid na cvičení a vyžadují pravidelnost a opakování cvičení. Takové cvičení se nemá vykonávat bezprostředně po probuzení ani brzy po jídle, na cvičení bychom si měli zajistit dostatek času, aby časový stres neblokoval naše psychické uvolnění a k zajištění dlouhodobějšího efektu je třeba cvičit nejméně třikrát týdně (nejlépe denně).
Obsah:
- Jednoduchá cvičení k odstranění psychického napětí
- Cvičení k uvolnění silného napětí - vzteku a zlosti
- Dechová cvičení - autoregulace dýchání
- Masáže obličeje a hlavy
- Cvičení na zlepšení spánku
- Progresivní svalová relaxace v lehu na zádech (podle E. Jacobsona)
- Jógová sestava „Pozdrav slunci“
1.Jednoduchá cvičení k odstranění psychického napětí
Tato cvičení velice účinným způsobem ulevují organismu v akutním stresu a při silných emocích. Jde o cvičení založená na střídání napětí a uvolňování svalů nebo regulaci dýchání.
1. cvičení:
maximálně rozšíříme nosní dírky a nadechneme se – výdrž, potom je uvolníme a pomalu plynule vydechneme, přičemž uvolňujeme svaly tváře
2. cvičení:
pevně ze všech sil zavřeme oči – výdrž, potom je uvolníme a necháme zavřené (uvolníme přitom i svaly obličeje), zaměřujeme se na pocit uvolněnosti a plynulosti dýchání
3. cvičení:
lehce stiskneme zuby, čelisti a sevřeme rty (zaměříme na to plně pozornost) – výdrž, potom uvolníme čelisti, rty a zuby (uvědomíme si rozdíl mezi pocity sevření a uvolnění čelistí)
4. cvičení:
špičku jazyka přitlačíme k patru (směrem nahoru a dozadu), napneme jazyk – výdrž, a potom ho uvolníme, volně necháme ležet jazyk v ústech jako rosol
5. cvičení:
nacvičíme si mimický výraz usmívajícího se Buddhy, který potom uplatníme v situacích emočního napětí a stresu – s výrazem blahosklonnosti, koutky úst nahoru, víčka přivřená (když člověk kontroluje svůj výraz, ovládá také své psychické napětí)
2. Cvičení k uvolnění silného napětí - vzteku a zlosti
Zde jde o využívání uvolňujícího účinku výdechu. Nádech pro náš organismus představuje přijímání či držení; výdech naopak souvisí s dáváním či pouštěním. S nádechem se při napřímení naplňujeme občerstvujícím vzduchem, s výdechem z našeho těla symbolicky vychází vše, co nás právě rozrušuje, co nás drží v napětí, vzteku nebo zlosti. V těchto cvičeních také můžeme nalézt potřebnou sílu ke kontrole svých silných negativních emocí (zloba, vztek) a naučit se je přijatelným způsobem uvolňovat, aniž bychom někomu ubližovali. Obě cvičení jsou účinnou formou nácviku sebeovládání.
Hlasité dýchání („štípání dříví v lese“)
- postav se zpříma, nohy jsou rozkročené asi 1 metr od sebe
- s hlubokým nádechem pomalu zvedej obě paže nad hlavu do písmene „V“, dlaně přitom postupně svírej v pěst a pak..
- s hlasitým výdechem se předkloň a nech přitom klesnout k zemi i ruce, jejichž dlaně zase otevřeš
- cvičení opakuj 3-5 x
- s každým hlasitým výdechem ze sebe všechno vypouštěj - veškerý hněv, veškeré pocity, zkrátka vše, co ti brání cítit se klidně a pokojně
- pro mladší děti dop. motivovat cvičení představou „dřevorubce, jenž štípe dříví v lese“ – tzn., že s nádechem zvedá vysoko nad hlavu sekyru (jednou rukou si uchopí nad hlavou pěst druhé ruky) a pak se s výdechem vrhá vpřed, přičemž si větší síly při „štípání dříví“ dodává hlasitým výdechem
Řev lva
- zaujmi polohu vzpřímeného sedu na patách, ruce volně spočívají na kolenou
- s hlasitým výdechem (představuje „řev lva“) skloníš trup dopředu a současně otevřeš oči jak nejvíce můžeš, rozevřeš svá ústa a co nejvíce vyplázneš jazyk, zároveň napneš dlaně a prsty roztáhneš co nejdále od sebe
- s nádechem se zase vrátíš nazpět do uvolněného vzpřímeného sedu na patách a věnuješ se prociťování
- cvičení můžeš vícekrát po sobě opakovat
3. Dechová cvičení - autoregulace dýchání:
Tato cvičení jsou vhodná k uvolnění stavů velkého psychického napětí, zejména tehdy, když se člověk nedokáže zbavit obtěžujících myšlenek během dne, ale i když např. kvůli těmto úporným myšlenkám nedokáže usnout, tehdy, když přetrvává nervozita z toho, co člověk prožil, nebo z očekávání toho, co ho v nejbližší době čeká (když nemůžeme dosáhnout odpočinku a náš mozek neustále pracuje).
- Dýchání regulujeme podle následujícího schématu (provádíme za sebou):
- bez pauzy: normální dýchání – nádech, výdech
- pauza po nádechu: nádech, 2 vteřiny pauza, výdech
- pauza po výdechu: nádech, výdech, 2 vteřiny pauza
- pauza po nádechu i výdechu: nádech, 2 vteřiny pauza, výdech, 2 vteřiny pauza
- poloviční nádech, 2 vteřiny pauza, dokončit nádech, výdech
- nádech, poloviční výdech, 2 vteřiny pauza, dokončit výdech
- poloviční nádech, 2 vteřiny pauza, dokončit nádech, poloviční výdech, 2 vteřiny pauza, dokončit výdech
Dýchání regulujeme podle následujícího schématu (provádíme za sebou):
- nádech nosem, pauza, výdech nosem
- nádech nosem, pauza, výdech ústy
- nádech ústy, pauza, výdech ústy
- nádech ústy, pauza, výdech nosem
4. Masáže obličeje a hlavy
Jednoduché masáže lze provádět v sedě, třeba i během přestávky u pracovního stolu. I s pomocí takové jednoduché masáže si můžeme uvolnit svalové napětí a zlepšit prokrvení těla. Zážitek z masáže prohloubíme, budeme-li během ní věnovat svým pocitům plnou pozornost a zajistíme si pro její provedení chvíli klidu.
Uvolňování očí – tření dlaněmi
- posaď se uvolněně a zpříma
- sepni ruce a tři si je dlaněmi o sebe až se vzniklým teplem zahřejí („nabijí se energií“)
- poté zavři oči a přilož zahřáté dlaně na svá oční víčka jako „mušle“
- dýchej klidně a pravidelně
- kochej se teplem, které vychází z tvých dlaní a uvolňuje tvé oči
- asi po jedné minutě necháš ruce zvolna klesnout do klína a se stále ještě zavřenýma očima zůstáváš soustředěný do sebe
- snad se opět odkrytá víčka poněkud ochladila – je to příjemné?
- cítíš, jak se ta uvolněnost rozlévá po celém tvém obličeji? – uvolňuje se čelo, tváře, ústa
- co nejdéle se soustřeď na své uvolněné oči
- cvičení můžeš vícekrát opakovat
Jednoduchá masáž obličeje
- posaď se uvolněně a zpříma, zavři oči
- polož si bříška čtyř prstů obou rukou (ukazováku, prostředníku, prsteníku a malíku) na čelo těsně pod místem, kde začínají vlasy
- s výdechem si sjíždíš bříšky prstů dolů po obličeji, pak po krku až na prsa – a s tímto výdechem necháváš z obličeje klesnout všechno napětí kamsi dolů, jako kdybys je chtěl odevzdat zemi
- s nádechem dáš ruce opět do výchozí polohy na obličeji
- asi po půl minutě necháš ruce zvolna klesnout do klína a se stále ještě zavřenýma očima zůstáváš soustředěn do sebe
- cítíš uvolněnost obličeje? – zůstaň v klidu a soustřeď se na uvolněný obličej tak dlouho, jak můžeš
- cvičení můžeš opakovat
Masáž hlavy
- posaď se uvolněně a zpříma
- bříšky čtyř prstů obou rukou (ukazováku, prostředníku, prsteníku a malíku) si systematicky masíruj hlavu, palce přitom zůstávají ležet na stranách lebky
- masíruj jemně, přitlač jen zlehka
- tato masáž regeneruje a prokrvuje pokožku hlavy
- zavři oči a pokochej se příjemným pocitem
5. Cvičení na zlepšení spánku
Ke zkvalitnění spánku přispívají lehká tělesná cvičení a procházky. Ve stavech psychického napětí se doporučuje před spánkem dělat speciální cvičení zaměřená na maximální svalové uvolnění, která napomáhají přechodu k hlubokému a osvěžujícímu spánku. Cvičení provádíme v lehu na zádech.
1. cvičení
- uděláme hluboký nádech, opřeme se o podložku, napneme všechny svaly
- v této pozici vydržíme 20-30 vteřin
- uvolníme naráz celé tělo a uděláme dlouhý, volný výdech
- potom uděláme několik hlubokých nádechů a výdechů a začneme klidně a pravidelně dýchat – při dýchání soustředíme pozornost na prodloužení výdechu
2. cvičení
- uděláme hluboký nádech, napneme svaly na nohou
- v této pozici vydržíme 20-30 vteřin
- narovnáme kolena, uvolníme nohy, vytřeseme svaly
- uděláme několik hlubokých nádechů a výdechů, dále dýcháme volně a klidně, pozornost soustředíme na prodloužení výdechu
3. cvičení
- nadzvedneme hlavu, krk a hrudník 15-20 cm nad lůžko
- v této pozici vydržíme 30-40 vteřin
- položíme hlavu na lůžko, maximálně se uvolníme, volně a klidně dýcháme
- při napnutých svalech dýcháme lehce, při uvolnění vydechujeme naplno, pozornost soustředíme na výdech
- dbáme na to, aby hlava a hrudník klesaly na lůžko vlastní vahou
4. cvičení
- zvedneme napnuté nohy v úhlu 20-30 stupňů a napneme svaly nohou
- v této pozici vydržíme 30-40 vteřin, volně dýcháme
- položíme nohy na podložku, několikrát se hluboce nadechneme a vydechneme, pak začneme klidně, volně dýchat, pozornost soustředíme na volný prodloužený výdech, maximálně se uvolníme
5. cvičení
- zvedneme současně nohy a trup do úhlu 30-40 stupňů, hlavu skloníme na prsa
- v této pozici vydržíme 30-40 vteřin, napneme svaly celého těla
- uvolníme celé tělo, několikrát se hluboce nadechneme a vydechneme a začneme klidně a volně dýchat, pozornost soustředíme na prodloužení výdechu, maximálně se uvolníme
6. Progresivní svalová relaxace v lehu (podle E. Jacobsona)
Jde o nenáročnou metodu komplexního uvolnění svalového napětí celého těla, kdy postupně procházíme celé tělo od chodidel až k hlavě. Principem je vždy předchozí vyvolání napětí určité svalové skupiny, abychom je vzápětí mohli lépe uvolnit. Učíme se uvědoměle vnímat rozdíly v tělesných pocitech při stavu napětí a uvolnění. Zajistíme si klid, orientační doba cvičení: 10-15 minut, ze začátku nám může cvičení trvat o něco déle. Text ke cvičení se naučíme nazpaměť, požádáme někoho, aby nám ho přednesl, a nebo si text nahrajeme na kazetu. Progresivní svalovou relaxaci ideálně cvičíme vleže, lze ji ale cvičit i vsedě.
- Polož se uvolněně na záda. Nohy jsou nataženy, mírně od sebe. Špičky chodidel jsou uvolněné a směřují mírně ven. Uvolněné paže spočívají podél boků s dlaněmi vzhůru. Hlava je ve středové poloze, záda jsou mírně natažené.
- Dýchej klidně a pravidelně, nadechuj i vydechuj nosem.
- A nyní zavři oči.
- Svým vědomím se nejdříve přenes do chodidel. Cítíš, jak se paty dotýkají podlahy.
- S nádechem napneš partie od kotníků dolů a prsty nohou ohneš směrem k hlavě – a s výdechem toto napětí opět uvolníš.
- A ještě jednou, s nádechem napínáš, s výdechem uvolňuješ.
- Nohy jsou uvolněné, včetně prstů.
- A nyní se svým vědomím přenášíš přes kotníky a celé nohy až nahoru – prociťuješ tu plochu, kterou leží lýtka na zemi, uvědomuješ si kolena, vnímáš dotyk stehen se zemí, a tak postupuješ až k hýždím.
- S nádechem napneš sedací svaly pánve (stáhneš půlky hýždí k sobě) a – s výdechem se opět uvolníš.
- A ještě jednou – s nádechem napětí, s výdechem uvolnění.
- Vláčná pánev spočívá uvolněně na zemi.
- A nyní se svým vědomím zatouláš výše do oblasti zad a snažíš se postřehnout, které jejich části se dotýkají podlahy a které ne.
- Prociťuješ tu plošku, kterou sedí na zemi tvé lopatky – a odtud přecházíš k rukám.
- S nádechem svíráš obě ruce v pěst a – s výdechem se opět uvolňuješ.
- A ještě jednou: s nádechem napětí a s výdechem uvolnění.
- Ruce jsou uvolněné až ke konečkům prstů.
- A nyní zvolna postupuješ nahoru po pažích. Vnímáš na zemi ležící předloktí – lehký dotyk loktů – nadloktí a zaoblení ramen.
- A s dalším nádechem zvedneš ramena nahoru směrem k uším a – s výdechem je opět uvolníš.
- A ještě jednou: s nádechem napětí, s výdechem uvolnění.
- A nyní svým vědomím zavítáš do obličeje.
- S nádechem napneš celý obličej (zašklebíš se) – a s výdechem se opět uvolníš.
- A ještě jednou: s nádechem napětí, s výdechem uvolnění.
- Celý obličej je uvolněný.
- Celé tvé tělo je příjemné uvolněné.
- Prožívej ten životodárný kontakt se zemí. Uvolňuj se stále hlouběji a přiviň se k této Zemi, která nese tebe i všechen život.
- Uvolnit se znamená odevzdat se do působení tíže. Vychutnávej pocit uvolnění.
- Při ukončení uvolňovacího cvičení se ještě jednou zhluboka nadechni a stejně zhluboka vydechni. Pomalu rozhýbej ruce a nohy, pořádně se protáhni. Pak se pomalu převal na bok a posaď se (unáhlenými pohyby bys nepříznivě působil na svůj krevní oběh). Otevři oči. Cítíš se svěží a odpočinutý.
7. Jógová sestava „Pozdrav slunci“
Jógové sestavy jsou velmi staré a ověřené staletími. „Pozdrav slunci“ je tradiční sestava, jenž vytváří z hlediska působení na organismus harmonický celek vzájemně se doplňujících poloh. Pravidelné cvičení takové sestavy vede k harmonizaci činnosti nervové soustavy, jakož i k harmonizaci stavu psychiky. Doporučuje se cvičit každé ráno jako vstup do nového dne. Běžně se také používá na začátku jógového cvičení jako rozcvičení. Během cvičení dochází k protažení všech velkých svalových skupin těla a k rozhýbání páteře ve směru předozadním. Cvičíme plynule v souladu s dechem, pokud možno s přivřenými víčky. Lze cvičit také se soustředěním na slunce. Sestavu se velmi dobře naučí i děti mladšího věku.
- Výchozí pozice: stoj spojný. S výdechem spojit dlaně před hrudníkem.
- S nádechem vzpažit (ruce zůstávají spojené), záklon.
- S výdechem hluboký ohnutý předklon, prsty (nebo celé dlaně) opřeme vedle chodidel.
- S nádechem zanožit pravou nohu a přejít do vzporu dřepmo zánožného pravou nohou. Levá noha (stojíme na plném chodidle) zůstává pokrčena mezi rukama. Záklon hlavy.
- S výdechem zanožíme i levou nohu a zvedneme pánev vysoko do polohy „hory“ – ruce zůstávají opřené na zemi, propneme kolena a pokud možno došlápneme na plná chodidla, hlavu svěsíme a vtáhneme mezi ramena.
- Výdech a zádrž dechu. Přejít do polohy „housenky“ – tj. leh na břiše, kdy se podložky dotýkají jen špičky nohou (prsty), kolena, hrudník, ruce (skrčené pod rameny) a brada – tedy vzpor ležmo (přikrčení) s pánví vysazenou mírně nahoru.
- S nádechem leh na břiše a plynule přejít do polohy „kobry“ – zvedáme hlavu, provádíme krční a hrudní záklon s pohledem očí vzhůru, nohy leží na zemi uvolněné, v dokončené pozici se podložky dotýkají dlaně na napnutých nebo mírně pokrčených rukou, podbřišek a dolní končetiny.
- S výdechem zaujmout polohu „hory“ – viz. výše.
- S nádechem skrčit pravou nohu a přejít do vzporu dřepmo zanoženého levou nohou. Pravá noha (stojí na plném chodidle) je mezi rukama. Záklon hlavy.
- S výdechem přinožit levou nohu a přejít do hlubokého ohnutého předklonu – viz. pozice č. 3.
- S nádechem do pozice č. 2.
Literatura:
Denig-Helmsová, K., Konnertz, D.: Úspěšně obstát při písemce i ústním zkoušení. Portál, Praha 1997.
Lokšová, I., Lokša, J.: Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. Portál, Praha 1999.
Rückerová-Voglerová, U.: Učení bez stresu – základy a cvičení. Portál, Praha 1994.
Stuchlíková, I. a kolektiv: Zvládání emočních problémů školáků. Portál, Praha 2005.
Zpracoval: Mgr. Marek Khýr