Zrakové vnímání

Nejde zde o ostrost zraku z hlediska funkčnosti samotného oka (která se řeší obvykle brýlemi), ale o komplexní proces zrakového vnímání, na kterém se především významně podílí příslušná mozková centra, která zrakové podněty zpracovávají. Na tom se zde podílí procesy analýzy, syntézy a diferenciace – obvykle všechny uvedené procesy (v různém poměru) jsou přítomny při procvičování níže uvedených aktivit a cvičení a všechny jsou pak důležité především při nácviku čtení.

• skládání obrázků z drobných dílků – puzzle, rozstříhané pohlednice, fotky a jiné obrázky (dítě je může samo s dopomocí rozstříhat – cvičí se tím současně obratnost jemné motoriky)
• skládání různých mozaikových stavebnic (z barevných dílků se tvoří různé tvary podle předlohy apod.)
• hledání cesty bludištěm (buď ukazovat správnou cestu prstem, nebo může cestu kreslit a procvičovat tak i grafomotoriku viz níže)
• rozlišování figury a pozadí (bývá často i v dětských časopisech): vybarvování plošek podle značek čímž vynikne nějaký autory připravený obrázek, hledání obrázků ve změti čar, vyhledávání "ukrytých" věcí na obrázku, hledání překrývajících se obrazců, později třeba i některých písmen
• vyhledávání dvou shodných obrázků mezi více obrázky, které se liší vždy v nějakém v detailu
• vyhledávání drobných rozdílů na dvojici obrázků (je vhodné, když nejprve rozdíl představuje odlišný detail, později se jedná o drobný rozdíl mezi obrázky v jejich vodorovné a následně pak i svislé rovině).
• vyhledávání jednoho odlišného obrázku v řadě podobných obrázků (opět optimální je když se obrázky liší nejdříve detailem a až později i dílčími změnami ve vodorovné a následně pak i svislé rovině)
• hledání v časopise nebo novinách dohodnuté písmeno nebo nějaký znak - „Kolik takovýchto znaků/písmen dokážeš najít tady na té stránce (nebo v tomto článku) za minutu?“ apod. – dítě nemusí písmeno znát – jen si v dané chvíli správně zapamatovat jeho tvar)

Osvědčená literatura – pracovní sešity:

• Rozvoj zrakového vnímání pro děti od 3 do 5 let (1. díl), Bednářová Jiřina
• Rozvoj zrakového vnímání pro děti od 4 do 6 let (2. díl), Bednářová Jiřina
• Rozvoj zrakového vnímání pro děti od 5 do 7let (3. díl), Bednářová Jiřina
• Shody a rozdíly, Michalová Zdena

Sluchové vnímání

Obdobně jako u zrakového vnímání zde nejde jen o správnou citlivost ucha pro vnímání zvuků a jejich frekvencí, ale především o zpracování zvuků v mozkových centrech. Zde se opět tréninkem procesů analýzy, syntézy a diferenciace dílčích zvuků postupně směřuje ke správnému rozlišování a zpracování zvuku hlásek (foném) ve slovech. Důležité je také cvičení správného vnímání rytmu (pro pozdější správné vnímání krátkých a dlouhých hlásek ve slovech) apod. To vše je pak později ve škole důležité především pro nácvik správného psaní.

• rozlišování různých zvuků (při zavázaných očích poznat zvuk sirek, peněz, klíčů, poznávání zvuků hudebních nástrojů, přírodních zvuků apod.)
• napodobování rytmu vytleskáním (říkadla, básničky)
• rozpoznání první hlásky ve slově (nejdříve určujeme samohlásky, až po jejich zvládnutí souhlásky; při zadávání vždy danou hlásku ve vyslovování zvýrazníme)
• rozpoznávání první hlásky: Pro práci použijeme předměty či obrázky. Obrázky jsou poskládány do řady vedle sebe a všechna slova začínají na stejnou hlásku. Dítě pojmenovává obrázky v pořadí zleva doprava a má poté za úkol nalézt společný znak všech obrázků, tzv. hlásku, na kterou všechna slova začínají. Snaží se vymyslet další slova, která začínají na danou hlásku.
• rozpoznávání první hlásky:Dítě poslouchá a rodič předříkává různá slova. Dítě zvedne ruku pouze tehdy, začíná-li slovo konkrétní, domluvenou hláskou.
• rozpoznávání první hlásky: Hledání obrázků, předmětů začínající konkrétní hláskou. Připravíme nejrůznější předměty či obrázky. Po vyhlášení konkrétní hlásky dítě vybírá z nabízených předmětů, obrázků ta, která začínající danou hláskou.
• hádanky s určováním hlásky - například: „Začíná to na S, je to zvíře a má to dlouhý chobot. Co je to?“
• rozpoznání poslední hlásky ve slově (nejprve samohlásku, až po zvládnutí případně i souhlásku; a opět je zpočátku velmi zvýrazníme)
• Pro práci použijeme předměty, či obrázky. Obrázky jsou poskládány do řady vedle sebe a všechna slova začínají na stejnou hlásku. Dítě pojmenovává obrázky v pořadí zleva doprava. Má za úkol nalézt společný znak všech obrázků, tzv. hlásku, na kterou všechna slova končí. Nejdříve pracujeme se slovy končícími výraznou souhlásku, později zařazujeme méně znělou souhlásku a nakonec samohlásku.
• rozpoznání hlásky uprostřed slova - dítě se snaží správně určit, zda přednesené slovo obsahuje danou hlásku
• podobně (jako je uvedeno výše pro hlásky) pak rozpoznávání předem dohodnuté slabiky, kterou při přednesu, v počáteční fázi můžeme, můžeme zvýraznit
• rozdělování slov na slabiky - vhodné s vytleskáváním
• vymýšlení slov, začínajících na nějakou zadanou hlásku
• vymýšlení slov, která začínají na stejnou slabiku (KO-lo, KO-pačky, KO-loběžka…)
• vyhledání předmětů v místnosti začínajících na určitou slabiku nebo hlásku
• slovní fotbal (na poslední hlásku, slabiku)
• neverbální reagování na danou hlásku (například: domluvíme se, že každá hláska S nás probudí – takže ležící dítě, když ji v našem vyprávění uslyší, tak zvedne hlavu, nebo ruku; cvičí se tak současně i pracovní pozornost viz také k pozornosti níže)
• poznávání rozhláskovaných slov - nejprve trojhlásková (např. předříkáváme po hláskách: s-ý-r, d-ů-m, č-á-p,…atp., následně po zvládnutí kratší slova vícehlásková - například: m-á-m-a, d-o-m-a, a-h-o-j atp.)
• sluchové rozlišování (diferenciace):
• nabízení dvou různých nebo stejných slabik, kdy dítě musí určit, zda jsou stejné    nebo odlišné
• nabízení dvou různých nebo stejných slov (i nesmyslných) a musí určit, zda jsou stejná nebo jiná (např. dos/doc, fon/lon, kůže/gůže… )
• Nahlas a zřetelně předříkáme dvojice slov: např. kos–koš atd. Dítě má poznat, zda se jedná o stejná či odlišná slova. Postupně aktivitu ztěžujeme použitím delších slov, která jsou obtížnější v rozlišení.

Osvědčená literatura – pracovní sešity:

• Sluchové vnímání, Bednářová Jiřina Šimonovy pracovní listy č. 15 - rozvoj sluchového vnímání, rozlišování hlásek, slabik, slov
• Sluchové vnímání pro děti od 4 do 8 let, Nakladatelství Raabe
• Bystrozraký Filip, Vančurová Eva

Sluchová paměť

• opakování krátkých úseků rýmů, písní, básniček, rozpočítadel
• zapamatování si prodlužující se řady slov ve větě (například. V zahradě rostou jablka. V zahradě rostou jablka a hrušky. V zahradě rostou jablka, hrušky a švestky. A tak podobně dále větu rozvíjíme).
• vyřizování jednoduchých vzkazů jednotlivým členům rodiny
• využití hry „Přijela tetička z Číny“ - Hráči k větě „Přijela tetička z Číny s kufrem, z kterého vybalila ...“ postupně přidávají slovo. Následuje další hráč, který větu a první slovo zopakuje a k tomu přidá další slovo. A tímto způsobem pokračují ostatní a počet slov ve větě narůstá. Obměnou této hry může být úvodní věta: „Kdybych jel na pustý ostrov, tak bych si s sebou vzal...“

Řeč a slovní zásoba

• vedení dítěte k vyprávění: o činnostech, které dělá, co vidělo, děj pohádky apod.
• přehrávání děje s maňásky, či loutkami, za které dítě mluví
• povídání nad obrázky, nechte dítě povídat o tom, co je vyobrazeno
• předkládání předmětů, obrázků nebo předříkávání názvu věcí – dítě říká, k čemu daná věc slouží
• dovyprávění krátkého příběhu nebo dokončení věty
• počítání slov v krátké větě (s jednoduchým vysvětlením, že věta se skládá ze slov, použít v zácviku jednoduché příklady na větě o třech slovech)
• má-li vaše dítě ještě problémy s výslovností, nebo pokud mluví nápadně špatně na svůj věk z hlediska stavby věty, slovní zásoby, konzultujte určitě tuto věc s odborným logopedem! V tomto věku již opravdu není nač čekat, pokud se řeč nevyvíjí dobře. Čím dříve se začne s nápravou, tím větší šance na zlepšení a minimalizaci problémů ve škole a v životě!

Základy prvotního pojmového a logického myšlení

• trénujte souhrnné pojmenování věcí a činností podle společných podstatných znaků (tzv. nadřazené pojmy - kategorie) - od jednodušších k náročnějším kategoriím – např. ptáme se dítěte: „ Rohlík, sýr, rýže, maso. – To všechno je? (správná odpověď v tomto věku může být: jídlo). Nejprve dáme dítěti jednoduchý příklad se správným řešením. Pak zadáváme podobné příklady pro jiné nadřazené pojmy, jako jsou například: zvířata, domácí zvířata, ovoce, zelenina, rostliny, stromy, keře, nářadí, sport, apod. Při dobrém pochopení můžeme zkoušet postupovat k pojmům, které jsou ve slovníku předškolního dítěte již méně obvyklá, jako například: nábytek, nádobí, apod.
• určování shod a rozdílů u dvojic slov - například: "Řekni, v čem se podobá švestka a hruška." (rostou na stromě, jsou k jídlu, … správných odpovědí je obvykle je více). "A teď řekni, v čem se od sebe liší – v čem jsou rozdílné." (opět lze vyjmenovat řadu odlišných vlastností). "A teď zkus uhodnout, co je to obojí" (ovoce; viz již výše nadřazené pojmy)
• zařazování různých obrázků pod nadřazené pojmy (viz první odrážka)
• hádání předmětů podle vyjmenovaných podstatných znaků – "Myslím si věc. Má kola a zvonek a  šlape se na ní". S dítětem se střídáme v roli popisujícího a hádajícího – učí se tak také samo vystihnout podstatné znaky a popisovat předměty (či osoby, zvířata, činnosti, …)
• tvoření definic slov - například kočka: "Jak by jsi někomu vysvětlila, co je to vlastně kočka? - Někomu, kdo ji nikdy neviděl." (domácí zvíře, má čtyři nohy, je chlupatá, má fousky, chytá myši, pije mléko, apod.)
• vymýšlení slov opačného významu (antonyma) - např. velký - malý, těžký – lehký, tvrdý – měkký, … postupně zkoušet těžší (bohatý – chudý, veselý - smutný, obtížný – snadný …)
• vymýšlení slov stejného významu (synonyma) – je to pro předškoláky ještě obvykle dosti náročné – volte proto jednoduchá slova a dávejte předem srozumitelné příklady! - například: velký - vysoký, obrovský, mohutný …. ; malý - nevelký, drobný,
• přiřazování předmětů do dvojic nebo skupinek, které patří podle nějaké jejich vlastnosti k sobě - žádejte současně od dítěte vysvětlení, proč je takto přiřadilo
• řešení běžných situací, které by dítě v tomto věku už mohlo zvládnout ("Co uděláš, když …?")
• třídění předmětů podle určitého hlediska (předměty třídíme podle barvy, velikosti, tvaru, materiálu atp. (můžou to být kostky, knoflíky, nitě geometrické tvary, perličky atd.) - různé varianty: "Najdi mně z těchto předmětů ty, které jsou ze dřeva a současně jsou kulaté" (postupně můžeme zkoušet přidávat více výběrových vlastností - například: hranaté, modré a ze dřeva atp. Jiná varianta hry na třídění: "Dej na samostatné hromádky předměty, které jsou stejné podle svého tvaru (pak opět třeba tvaru a současně i barvy - opět můžeme v případě úspěchu dítěte dělat hru více a více náročnou) 

Osvědčená literatura – pracovní sešity:

• Žvanda a Melivo- Stará Ester
• Šimonovy pracovní listy č. 4 - rozvoj myšlení a řeči

Předškolní znalosti a orientace v čase

• rozvíjení oblasti obecné informovanosti - práce s obrázkovými slovníky, dětskými encyklopediemi
• rozpoznávání a pojmenovávání předmětů, barev, geometrických tvarů, zvířat, rostlin, běžných nástrojů, činností atp.
• užití pojmů: dnes, zítra, hned, jindy, pozítří; orientace v týdnu, měsících, ročních obdobích
• zaměření se na znalost relativního trvání časových úseků (co je delší - jeden týden nebo sedm dní)
• rozvíjejte chápání sledu událostí - logického řazení děje v čase – využívejte vypravování, obrázkové příběhy můžete rozstříhat a nechat dítě správně seřadit apod.

Početní představa, předmatematické dovednosti

Do značné míry se na přípravě pro zvládání matematiky podílí také cvičení pro zrakovou percepci, prostorovou orientaci, rozvoj pojmového a logického myšlení. Využívejte tedy také náměty, které zde uvádíme pro tyto oblasti.

• budování pojmů vedoucí k porovnávání, srovnávání a následně vytvoření představy množství (malý - velký; málo - hodně; krátký - dlouhý; široký -úzký; menší - větší; kratší - delší…)
• vedení dítěte k tzv. párovému přiřazování (k řadě kostek přidat další řadu o stejném počtu; k hrnečkům přiřadit lžičky apod.)
• vedení dítěte ke třídění (podle barvy, podle velikosti, podle účelu...)
• vedení dítěte k řazení předmětů podle velikosti, pojmenování toho, který prvek je nejmenší, největší
• při hře s kostkami, kuličkami, kamínky a podobně (vždycky za pomoci manipulace s předměty) upřesňování operace „přidej“ a „uber“, případně „kolik jich pak bude?“; u předškoláka úplně stačí, pohybuje-li se v počtu kolem pěti
• postřehování počtu: „ Kolik ukazuji prstů?“ - cílem je, aby je dítě nepočítalo stále po jedné, ale aby na první pohled označilo počet
• Postupně vedeme k počítání prvků ve skupině a k vytváření skupin s daným počtem prvků (- spočítej mi, kolik je tady kostek; udělej mi hromádku, na které budeš mít 4 kostky
• Využití her: Domino, Člověče nezlob

Osvědčená literatura – pracovní sešity:

• Počítání soba Boba ‚1—3.díl), Bednářová Jiřina
• Brzy budu počtářem, Věra Kárová
• Rozvíjíme početní představy I., II., Michalová Zdena
• Šimonovy pracovní listy č. 8 - rozvoj logického myšlení

Prostorová orientace

• nacvičování základních pojmů (nahoře, dole, uprostřed, před, za, hned před, hned za, mezi, pod, vedle, u) za využití názorných pomůcek - pomocí uvedených předložek vést dítě k popisu polohy objektů vzhledem k vlastní osobě
• určování vzájemné polohy dvou různých objektů (např. pod stolem je židlička); rozhodování o vzájemné poloze dvou objektů (je - není něco v tašce)
• vyhledání věcí na obrázku s pojmy dole/nahoře, vpravo/vlevo
• popisování cesty do obchodu, parku apod. s pojmy vpravo/vlevo.
• zakreslování jednoduchých obrázků podle diktátu (zakresli na výkres do pravého rohu nahoru míček…)

Osvědčená literatura – pracovní sešity:

• Orientace v prostoru a v čase pro děti od 5 do 7 let, Bednářová Jiřina

Grafomotorika a vizuomotorická koordinace

• uvolňování ruky a rozvíjení elementárních grafomotorických dovedností
• při uvolňování postupujte od velkých tahů na velké ploše, kdy pohyb vychází z ramene, bude-li cvik zvládnut ve velkém, pokračujte v psacím pohybu vycházejícím z lokte, nakonec po zvládnutí vycházejte z pohybu v zápěstí a z pohybu vycházejících z prstů
• práce na papíru velkého formátu, nejméně A3, kreslit kruhy, rovné čáry ovály, oblouky s vratným tahem.
• nacvičování špetkovitého držení tužky pomocí „ špetění", tzn. jakoby solit mouku, písek pomocí palce, ukazováčku a prostředníčku; kreslit tak např. obrazce na tácek, pískoviště apod.; možno využít trojhranné pastelky/ o větším průměru/ tužky Stabilo
• obkreslování podle předloh, dokreslovačky
• skládání kostek/lega/puzzlí/mozaiek podle vzoru
• kreslení přes průsvitný papír, přes fólii
• vyhledání obrázku ve změti čar a jeho obtažení
• sledování čáry prstem, pastelkou
• modelování, práce s hlínou, plastelínou
• využívání omalovánek/domalovánek

Osvědčená literatura – pracovní sešity:

• Rozvoj grafomotoriky, Bednářová Jiřina
• Mezi námi pastelkami (3-5 let, 1. díl), Bednářová Jiřina
• Co si tužky povídaly (4-6 let, 2. díl), Bednářová Jiřina
• Na návštěvě u malíře (5-7 let, 3. díl), Bednářová Jiřina
• Kreslení před psaním, Bednářová Jiřina
• Jedním tahem-uvolňovací grafomotorické cviky, Bednářová Jiřina, Šmarda Richard
• Šimonovy pracovní listy č. 5, 9 - grafomotorická cvičení
• náměty na uvolnění rukou - http://www.jak-spravne-psat.cz/ 
• Čáry, máry I., Michalová Zdeňka

Jemná a hrubá motorika

• K procvičování jemné motoriky je vhodné: modelování, vytrhávání z papíru, vystřihování, sestavování řetězu z kancelářských sponek, navlékaní korálků, zapínání knoflíků, zipů, háčků, zavazování tkaniček, oblékání se, oblékání panenek.
• K procvičování hrubé motoriky je vhodné: překonávání určité vzdálenosti či překážky přeskokem, výskokem, skokem (přes lavičku, polštář apod.), udržování rovnováhy (přecházení po provaze položeném na zemi, hra na sochy), skákání po jedné noze, chytání a házení míče, skákání přes švihadlo, zvládání jednoduchého rytmického pohybu (vhodné je spojení určitého pohybu s říkankou nebo písničkou, s hudebním doprovodem)

Leváci

• Snažit se pořídit a využívat psací potřeby/pomůcky pro leváky (např. z řady Yoropen, Stabilo)

Literatura:

• Kuliferda a jeho svět - Nechte leváky drápat; Pracujeme s levákem v předškolním věku a další; Vodička Ivo

Soustředění, pracovní výdrž, pracovní návyky

• Pro rozvoj soustředění, pracovní výdrže u jedné úkolové činnosti, schopnosti vyrovnat se s drobným neúspěchem používejte materiály, které jsou uvedeny jako vhodné pro další zde uváděné oblasti.
• Účelem při tom je aby si dítě postupně zvykalo na takovéto úkolové situace a učilo se v nich neodbíhat k jiným činnostem a snažit se pracovat až do ukončení úkolu.
• Zadávejte proto dítěti jen tak časově „dlouhé“ úkoly, jaké je aktuálně dítě zvládnout! Snažte se předejít tomu, že budete pracovat sice déle, ale za cenu různého odbíhání dítěte od úkolu. – Dítě by takto bylo podporováno v nežádoucím návyku!.
• Do konce dovedený krátký úkol má mnohem vyšší hodnotu než delší čas věnovaný procvičování, ale s různým přerušováním, odbíháním a případně i nedokončením započaté práce.
• Snažte se vždy dítěti předem avizovat, kolik toho chcete procvičit. Někdy je to možné ukázat názorně na počtu příkladů (třeba jedna stránka s obrázky na hledání rozdílů apod.), někdy je potřeba vymezit váš časový plán jiným, pro dítě srozumitelným způsobem. Chce-li pak dítě pokračovat dál a jeho pozornost je stále kvalitní, nic tomu nebrání – do její únavy a výraznějšího kolísání.
• Schopnost soustředění na jednu činnost a vůle k dokončování započatých úkolů jsou také do značné míry dovednosti, které lze trénovat, i když jsou značně závislé také na neuropsychické vyzrálosti dítěte, kterou je potřeba respektovat (viz třetí odrážka)
• Učte také dítě rozlišovat postupně mezi zcela volnou hrou a úkolovou činností (byť prováděnou hrovou formou) a
• Trénujte dítě v samostatnosti - ukládání si svých věcí a hraček, příprava baťůžku do školky, oblékání se apod.

Sociální dovednosti a emoční zralost

• trénujte dítě ke zvládnutí odloučení se od rodičů
• trénujte dítě k sebekontrole a schopnosti odložit bezprostřední splnění svých přání
• posilujte schopnost dítěte zvládat vlastní emoce (vztek, zlost..)
• veďte dítě k respektování jiné („nerodičovské“) autority
• umožněte dítěti dostatečný pobyt v kolektivu vrstevníků a veďte jej ke spolupráci s ostatními dětmi
• trénujte dítě v dodržování stanovených pravidel chování; pravidel hry apod.

Další užitečná literatura:

• Diagnostika dítěte předškolního věku, Jiřina Bednářová
• Jak připravit dítě do první třídy, Kutálková D.
• Škola před školou I., II.(pětitýdenní program pro předškoláky)- Rezková V., Tumpachová L.
• Diagnostika dítěte předškolního věku, Bednářová, J., Šmardová, V.
• Školní zralost, Bednářová, J., Šmardová, V.
• Mezi námi předškoláky, Bednářová, J.
• Než půjdeš do školy 1., 2., Opravilová, E., Filcík, G.
• Jednou budu školákem, Jullienová, M., Marchalová, M.
• Zábavná cvičení, hlavolamy a bludiště, Krumphanzlová, V.
• Sada „Hrajeme si s Filipem“
• Sada „Zábavný blok předškoláka“
• Pracovní listy Logico Piccolo: Připraven ke startu - Tvary-vzory-množství; Pozorování -Odhalování - Vyprávění; Dívej se a přemýšlej! Oko a ruka; Prostorové vnímání; www.mutabene.cz
• Mini LÜK www.mutabene.cz http://www.mutabene.cz
• Kuliferda a jeho svět: Pro domácí přípravu šikovných dětí 4-6 let; Pro rozvoj dětí při poznávání světa 5-7 let; Co má vaše dítě umět a znát, než půjde do školy; Ověřování školních předpokladů dětí 6-7 let; Pro rozvoj školní zralosti u dětí MŠ; www.rabe.cz
• Edice CD ROM „Chytré dítě" - hry pro rozvoj vnímání, myšlení a řeči (kompletní nabídka výukových programů na http://www.jablko.cz/hry )