Školní zralost dítěte
Co všechno má už vlastně zvládat dítě, které je pro školu zralé? A je vhodné uvažovat u toho našeho dítěte o odkladu školní docházky?
Tyto otázky trápí mnohé rodiče dětí předškolního věku. K lepší orientaci v dané problematice by měl posloužit níže uvedený text.
Školní zralost můžeme definovat jako připravenost dítěte zvládnout nároky, které na ně bude klást škola po nástupu do 1. třídy. Je to tedy takový stav jeho tělesného a psychosociálního vývoje a taková míra jeho připravenosti z hlediska jeho dovedností a znalostí, kdy lze již očekávat, že bude bez větších problémů zvládat převážnou většinu požadavků, které souvisejí se školní docházkou a výukou. Za nezralé pak můžeme označit dítě s takovou mírou nevyzrálosti v některých aspektech jeho tělesného či psychosociálního vývoje, kdy lze naopak očekávat zvýšené riziko jeho školního selhávání. Na výslednou míru připravenosti dítěte pro nástup do školy mají pak tedy kromě jeho vlastní vývojové úrovně vliv také konkrétní nároky školy, respektive konkrétní třídy, do které dítě nastoupí. V neposlední řadě se pak také na jeho připravenosti podílí intenzita a kvalita předškolní přípravy v MŠ a podobně také schopnost rodičů rozvíjet dítě přiměřeně v rámci jejich rodičovského vedení.
Jako ilustrativní výčet dovedností a schopností dítěte, které má nastoupit do 1. třídy, lze použít například výčet, který byl zveřejněn (pod názvem „Desatero pro rodiče předškoláka“) na stránkách MŠMT a který si lze stáhnout k přečtení zde. Při čtení tohoto "Desatera" a především při jeho případném použití ke zhodnocení zralosti svého dítěte, je však vždy nutné brát v úvahu, že málokteré dítě je již několik měsíců před nástupem do školy vyzrálé zcela a plně v tom smyslu, že by splňovalo úplně na 100% všechny požadavky, uvedené v rámci tohoto „Desatera“ (nebo jiných podobných výčtů projevů zralosti). Je to dáno také tím, že rozložení jednotlivých dovedností a schopností (a stejně tak rychlosti jejich vývoje) bývá u konkrétních dětí (a lidí obecně) málokdy zcela rovnoměrné (něco nám jde obvykle lépe a něco hůře a v tom se od sebe individuálně lišíme). Současně platí, že bývá dítě nezřídka v tomto vývojovém období u řady svých dovedností a schopností v tzv. přechodové fázi zvládání (občas už mu „to“ docela jde a občas ještě ne zcela). Do faktického nástupu do školy (1. září) zbývá také obvykle v době zápisů do školy (a tudíž nejčastějšího posuzování školní zralosti) ještě téměř půl roku. To jsou tedy některé důvody, proč použití takovýchto výčtů projevů zralosti může být vždy pouze orientační pomůckou, v níž nelze aplikovat jen jednoduché „odškrtávání“ nesplněných položek (aniž by byly všechny informace o dítěti a podmínkách jeho dalšího rozvoje posouzeny komplexně). Při použití tohoto orientačního posuzovacího nástroje tak lze doporučit, že byste měli zpozornět a zvážit vyžádání odborného posouzení školní zralosti, pokud Vaše dítě již zřetelněji podle Vás nezvládá vícero z uvedených dovedností či schopností, anebo pokud některou oblast dovedností nezvládá opravdu výrazně. V případě drobnějších obtíží dítěte je to pak pro Vás spíše podnět k zaměření pozornosti na jejich intenzivnější procvičování ve zbývající době do reálného nástupu dítěte do školy (tedy do 1. září). Zdůraznit bychom zde pouze chtěli, abyste nepodcenili případně dosud přetrvávající řečové potíže dítěte. - Pokud zde není vše v pořádku, pak by to měl být pro Vás určitě impuls, abyste již ani na chvíli neodkládali konzultaci těchto obtíží s odborným logopedem (pokud k němu již s dítětem nedocházíte).
Jak můžete své dítě rozvíjet před nástupem do školy, se můžete dočíst podrobněji na této naší webové stránce - Jak rozvíjet předškoláky.
Jak si zajistit vyšetření školní zralosti dítěte v naší poradně se můžete dočíst podrobněji na této naší webové stránce - Informace k posuzování školní zralosti předškoláků.
