Pod pojem specifická porucha učení, ale také vývojová porucha učení či specifická vývojová porucha učení (dále jen SPU) můžeme zahrnout celou skupinu poruch a dysfunkcí, které jsou příčinou výukových obtíží dítěte ve škole. Odborně se jim říká dyslexie, dysortografie, dysgrafie, dyskalkulie. Odhaduje se, že v populaci je 4-5% jedinců, trpících některou z těchto poruch, vyšší procento výskytu je u chlapců. Projevy SPU se nejčastěji objeví až na určitém stupni vývoje dítěte, zpravidla po nástupu do 1. ročníku ZŠ.
Příčin vzniku poruch učení může být více. Můžeme k nim zařadit např.:
- Dědičnost – je to případ, kdy se v blízké rodině mohou vyskytovat lidé, kteří těmito obtížemi trpěli či trpí.
- Nepříznivý nitroděložní vývoj dítěte - tento bývá zpětně většinou obtížně prokazatelný. Uvažuje se zde například o negativním vlivu nevyvážené hormonální hladiny matky či dítěte v průběhu těhotenství, vlivu prodělaných závažnějších onemocnění matky během těhotenství, vlivu rizikových léků z hlediska těhotenství a vývoje plodu, intoxikace jinými škodlivými látkami včetně užívání drog, alkoholu a kouření. Negativní vliv na nitroděložní vývoj dítěte může mít i dlouhodobý psychický stres matky během těhotenství.
- Komplikace při porodu a v období těsně po porodu - těžký porod s přidušením dítěte nebo například těžší novorozenecká žloutenka mohou být také příčinou, na jejichž základech se mohou poruchy učení rozvinout.
- Nepříznivý vývoj dítěte v období do jednoho roku věku - sem spadá například prodělání těžšího infekčního onemocnění, úraz hlavy a podobně.
- Nedostatek potřebných podnětů – např. málo podněcující rodinné prostředí pro zdárný a včasný vývoj řeči, nedostatečná pomoc při zvládání dovedností čtení a psaní v ranném období školní docházky.
Dyslexie – porucha postihuje základní znaky čtenářského výkonu, a to rychlost, správnost, techniku čtení a porozumění čtenému textu.
Dyslektické projevy mohou mít různé příčiny a mohou se vyskytovat v různých oblastech čtenářského výkonu:
- rychlost - dítě luští písmena a hláskuje, neúměrně dlouho slabikuje, nebo naopak čte zbrkle, domýšlí slova. Není výjimkou, když dítě má dobrou rychlost čtení, umí tedy převést tvar slov do zvukové podoby, ale není schopno chápat obsah přečteného
- chybovost – dítě zaměňuje tvarově blízká písmena např. a/e, m/n, b/d/p. Může také zaměňovat zvukově blízká písmena t/d. Dochází k zaměňování pořadí písmen ve slově, kdy například slovo sen je přečteno jako nes, někdy může vynechávat písmena případně i slabiky některých slov. Další častou chybou je domýšlení slov podle jejich začátku nebo kontextu
- technika čtení – dítě například slovo potichu předčítá po hláskách a pak jej vysloví nahlas, nebo neúměrně dlouho zůstává ve čtenářském vývoji u slabikování, opakovaně čte začátky slov případně celá slova, čtení je neplynulé, těžkopádné, s častými zárazy
- porozumění – zaměření úsilí a pozornosti na zvládnutí čtenářské techniky může dítěti znemožnit více či méně porozumět obsahu přečteného. Někdy to může být na úrovni úniku detailů, či částí z obsahu. V nejtěžších případech dítě nerozumí obsahu přečteného textu vůbec
Dysortografie – jedná se o specifickou poruchu pravopisu. Projevuje se zvýšeným počtem specifických dysortografických chyb a kromě toho obtížemi při osvojování gramatického učiva a aplikaci gramatických jevů.
Specifické dysortografické chyby
- Rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek.
- Rozlišování slabik dy/di, ty/ti, ny/ni.
- Rozlišování sykavek.
- Vynechaná, přidaná, přesmyknutá písmena či slabiky ve slovech.
- Hranice slov v písmu.
Dysgrafie – je porucha psaní, která postihuje grafickou stránku písemného projevu, tj. čitelnost a úpravu. Projevuje se v následujících oblastech:
- Dítě si obtížně pamatuje tvary písmen, obtížně je napodobuje.
- Písmo je příliš velké, malé, často obtížně čitelné.
- Obtíže při napodobování písmen a pomalé vybavování tvarů písmen přetrvávají i ve vyšších ročnících.
- Ve svém písemném projevu často škrtá, přepisuje písmena.
- Písemný projev je neupravený.
- Neúměrně pomalé tempo psaní.
- Písařský výkon vyžaduje neúměrně mnoho energie, vytrvalosti a času.
Dyskalkulie – je poruchou matematických schopností, která postihuje manipulaci s čísly, číselné operace, matematické představy, geometrii.
Dítě s dyskalkulií má obtíže při osvojování matematických pojmů, chápání a provádění matematických operací. Často si osvojuje početní spoje především pamětně, a pokud paměť selže, dopouští se „neobvyklých chyb“. Neúměrně dlouho setrvává na počítání s užitím prstů. V jiných případech je narušena matematická logika a dítě nechápe základní postupy.
Dyspraxie - patří k méně známým poruchám. Zapříčiňuje celkovou neobratnost jemné, někdy i hrubé motoriky. Případem dětí s touto poruchou jsou například velmi úspěšní žáci ve vzdělávacích předmětech, kteří mají obtíže při výuce pracovního vyučování, v tělocviku, či výtvarné výchově. Většina dětí určitou rukodělnou dovednost zvládá jen tak „mimochodem“. Výsledky dítěte postiženého vývojovou dyspraxií, přestože vyvine značné úsilí, jsou ve srovnání s těmito dětmi velmi slabé. Jednodušeji řečeno, jedná se o děti, jejichž obratnost a zručnost neodpovídají jejich vývojovému stupni a nadání. Tyto problémy jsou patrny již v předškolním věku.
Pro výše uvedený popis jednotlivých SPU byly využity citace z publikace:
Poruchy učení / Olga Zelinková, Portál 2003
Jak postupovat, existuje-li podezření na specifické poruchy učení:
Ne vždy jsou neúspěchy dětí ve čtení, psaní, eventuelně počítání projevem některé ze specifických poruch učení. Příčina může být např. ve výrazněji sníženém nadání dítěte, v dlouhodobé absenci dítěte ve škole (nebo v častých krátkodobých absencích), v nevhodně zvolené metodě výuky čtení, může jít o důsledek výchovné zanedbanosti dítěte ze strany rodiny apod.
Máte-li podezření, že by Vaše dítě mohlo trpět některou z výše uvedených SPU, bylo by vhodné, abyste se obrátili o pomoc na naše pracoviště, eventuelně na jinou pedagogicko-psychologickou poradnu. Žádost o vyšetření je možno podat osobně, telefonicky, nebo písemnou formou (viz. Způsob objednávávní - bod 3. v tomto odkazu).
Pro odborné pracovníky, kteří provádějí diagnostiku těchto poruch je jedním z nejvýznamnějších informačních zdrojů zpráva pedagoga, který dítě učí. Zpráva by měla obsahovat informace o tom, jak dítě zvládá elementární dovednosti (čtení, psaní, počítání) v podmínkách školního vyučování. Proto je žádoucí, aby tato zpráva školy byla součásti vaši žádosti o vyšetření dítěte v naší pedagogicko-psychologické poradně (Zprávu zpracovává vyučující dítěte do námi připravených formulářů viz. Formuláře, které jsou k dispozici v každé ZŠ v regionu Nový Jičín).
Neméně důležité je to, aby pedagogicko-psychologické vyšetření dítěte zaměřené na diagnostiku SPU bylo provedeno včas. Jako optimální lze považovat období 1. pololetí 2.ročníku. Pouze včasným odhalením případných SPU je možné předcházet rozvoji nežádoucích projevů chování či jiných souvisejících obtíží u dítěte (např. obavy dítěte ze školy, záškoláctví, vznik neurotických či psychosomatických obtíží v reakci na zvýšenou školní zátěž spojenou s poruchou apod.). Včasná diagnostika SPU je pak také jedním z předpokladů větší efektivity námi navrhovaných opatření za účelem odstranění, či alespoň zmírnění projevů poruchy.
Chcete-li získat podrobnější informace o SPU, můžete je najít např. v těchto publikacích:
Poruchy učení /O. Zelinková; Praha: Portál, 2003/.
Dyslexie – specifické poruchy čtení / Matějček; Praha: H & H, 1995/
Teorie, diagnostika a náprava specifických poruch učení / Pokorná; Praha: Portál, 2001.
Dyskalkulie – specifické poruchy počítání / Josef Novák, nakl.Tobiáš 2000
Poruchy učení v matematice a možnosti jejich nápravy / Růžena Blažková, Brno: Paido, 2000
Nešikovné dítě – Dyspraxie a další poruchy motoriky / Amanda Kirbyová; Praha: Portál, 2000.
Zpracovala: Mgr. Marie Sauerová
