VPU = vývojové poruchy učení (dyslexie, dysortografie, dysgrafie aj.) 

Pokud má dítě problém již ve vývoji některé z rovin mateřského jazyka, pak lze očekávat obtíže v téže rovině  při osovojování cizího jazyka např.:

  1. v rovině foneticko-fonologické
    – tzn. že jak v českém, tak později i v cizím jazyce si dítě již od počátku obtížně spojovalo tištěné symboly (tvary písmen) s odpovídající výslovností.
    - zapomíná, hůře si vybavuje výslovnost – jedná-li se pouze o výslovnost, nikoliv pravopis jsou jak německý jazyk tak anglický jazyk srovnatelně obtížné – v obou se vyskytují různé typy výslovností, zcela nové fonémy vněmčině např. (i/ü; o/ö); v angličtině (v/ w, th)
    -v případě pravopisu v kontextu výslovnosti je však anlický jazyk obtížnější – změnou výslovnosti může docházet ke změně významu slova – např. u slov (bed x bad), totéž platí v písmeném projevu při užití znělých a neznělých slov – (bed x bet), navíc v anglickém jazyce existuje více pojetí výslovnosti v určitých případech (door [do: r] ale boom [bu: m ])
    - obtíže ve foneticko-fonologické rovině přirozeně ovlivňují výslovnost, čtení i psaní

  2. v rovině morfologické ( týká se tvarosloví, druhů slov)
    - v takovémto případě se u dětí objevují obtíže v rozeznávání známého slova jako součásti nového, neznámeho slova s odvozeným významem (např. v anglickém jazyceforget – unforgetable,v německém jazyce pak Traum – träumen)
    - v českém jazce lze tyto botíže zjišťovat zkouškou jazykového citu, která se v některých svých subjetstech na tuto specifickou oblast zaměřuje.
    - v tomto případě je anglický jazyk poněkud výhodnější, flexy jsou v anglickém jazyce užívány v mnohem menší míře než je tomu v českém nebo německém jazyce (zatímco anglické podstatné jméno má např. pro slovo child – pouze další dva tvary – children, child´s v německém jazyce se setkáme s několika tvary – das Kind, dále pak - Kinderes, Kinde, Kinder, Kindern. Obdobně je tomu v případě sloves – kdy je při skloňování v přítomném čase užito pouze jediné koncovky v 3. os.jednotného čísla he, she, it - works , jinak I, you, we, you, they work

  3. v rovině syntaktické a gramatické(týká se větné stavby, používání pravidel...)
    - obtíže ve vnímáníodlišnosti členů v německém jazyce u nás to město v německém jazyce die Stadt = ta město
    - obdobně je však obtížné užívání členů a/an; the v anglickém jazyce.
    - odlišnosti v pořadí slov ve větě, v německém a hlavně  anglickém jazyce musí být vždy vyjádřen podmět – anglický jazyk nemá pády, čili musí být vyjádřeno pořádkem slov ve větě (hat straw = sláma na klobouky x straw hat = slaměný klobouk), podobně je na tom také německý jazyk s užíváním složenin, kde může být objasnění slova mnohdy obtížné
    - zvládnutí časových systémů - jak anglický tak německý jazyk používají systémy, které se v mateřském jazyce nevyskytují. Mimo prostý čas minulý, se pak další časy odvíjí od posouzení časového sledu vzhledem k přítomnosti – čas předpřítomný, nebo naopak k minulosti - čas předminulý. Anglický jazyk však navíc zdůrazňuje dobu trvání děje – tedy průběhovost, vzniká tak ještě složitější systém nežli u německého jazyka.
    - Problémy mohou nastat rovněž z důvodů, má-li dítě problém v časové orientaci atd.

  4. v rovině sémantické /lexikální
    - úzce souvisí s pamětí, kvalitou a rozsahem slovní zásoby v mateřském jazyce
    - u dětí s obtížemi v oblasti paměťových funkcí nebo s chudou slovní zásobou lze předokládat obíže v porozumění, osvojování a vybavování, používání aktivní a pasivní slovní zásoby
    – následně se tyto nedostatky promítají do obtíží při překladech – např. dítě slova zná, ale neadekvátně je používá při překladech, dítěti chybí adkevátní rozsah slovní zásoby, nedokáže význam vět vyjádřit v mateřském jazyce, zkresluje jej apod.

Vliv oslabení některých percepčních funkcí (které jsou součástí běžného vyšetření v PPP a jsou uváděny ve zprávě z vyšetření) na osvojování jazyka.

Má-li dítě problémy ve vývoji fonematického sluchu a uvědomování (schopnost sluchové analýzy a syntézy slov), pak se to projeví v cizím jazyce v úkolech vyžadujících:

skládání slov – tzn. ve čtení a psaní  se mohou objevovat kinetické a prosté inverze, vynechávání nebo přidávání písmen (př. headache/headace; Weihnachtsfeiertage/Weinahtsfeihtage apod.

 

Metody a pomůcky využitelné při práci s dětmi s VPU v hodinách cizího jazyka:

obecně:

  • multisenzoriální přístup
  • komunikativní přístup – upřednostnění utváření a posilování dovednosti komunikovat. Odpovědi mohou být jednoduché, shrnovat podstatu sdělení.
  • sekvenční přístup – po malých krocích, od známého k neznámému.
  • strukturovaný přístup (např. Učení slov příbuzných, slova, která se rýmují, která obsahují např. Určitý foném "ie"
  • opakování a automatizace -(přeučení) – mnohonásobné opakování za použití různých variant a metod

pomůcky:

  • obrázkové slovníky,
  • kartičky,
  • lota,
  • pexesa,
  • přehledy gramatiky

 

V případě anglického jazyka:

Čtení:
- lze využít metodu globálního čtení (zejm. u krátkých, procvičených slov – protože tvarosloví je díky minimu flexů snažší – viz výše) - postřehování slov v textu

čtení s porozuměním - opakovaný poslech (nejprve s pomocí audionahrávky nebo učitele), opakované čtení (učitel čte, žáci vyhledávají nová slova, určená slova apod.) společné čtení, individuální čtení, překlad textu (fixace obrázky, kresbou apod.)  a v neposlední řadě, výrazná část učebnic využívá tzv. Práci s textem – odpovědi na otázky typu True x False apod.
globální porozumění – spočívá ve čtení známých, opakujících se slov, které pak dovolují odhadnout hrubý rámec obsahu textu

Psaní:
– vzhledem k miminu flexů je možné dobře aplikovat metodu podle Fernaldové (obtahování slov)/podívej se-zakryj-napiš-zkontroluj, tato metoda je však časově náročnější

- vhodné je uplatnění sekvenčního postupu – tzn. procvičování slov, která se rýmují; zdůrazňování stavby slov - barevné oddělování přípon, předpon, koncovek (př. worked, learning; overcooked apod..)

Psaní souvislého textu: rozvíjení slov, slovních spojení (dog, black dog, small black dog; weather, sunny weather, sunny and beautiful weather, etc.)
- spojování, seřazování vět (My dog, I have a dog. This is my dog. My dog is black and small. My dog´s name is Ferda. I like my dog.)

Gramatika:
- má-li dítě obtíže s osvojováním gramatiky v mateřském jazyce, pak je obtížné
používat analogii. Pak je možné využívat drillu (ale nezakládat výuku pouze na drillu)
- vyžadovat zvládnutí základů gramatiky ve prospěch konverzace

osvojování slovní zásoby – využití multisenzoriálního přístupu.

Vhodné je uplatnění pantomimy, rytmizace, gestiky, písniček spojených s pohybem.
- názorné, konkrétní pomůcky, předměty – kartičky, s obrázky, obrázkový slovník
- přiřazování definic ke slovům, znázorňování podle popisu, hledání protikladů, spojování do vět


V případě Německého jazyka

Čtení:
– vhodnější je analyticko - syntetická metoda, protože německý jazyk obsahuje mnohdy dlouhá slova, ale na druhou stranu má transparentnější výslovnost danou jasnými a neměnnými pravidly.

čtení s porozuměním - opakovaný poslech (nejprve s pomocí audionahrávky nebo učitele), opakované čtení (učitel čte, žáci vyhledávají nová slova, určená slova apod.) společné čtení, individuální čtení, překlad textu (fixace obrázky, kresbou apod.)  a v neposlední řadě, výrazná část učebnic využívá tzv. práci s textem – odpovědi na otázky apod.
globální porozumění – spočívá ve čtení známých, opakujících se slov, které pak dovolují odhadnout hrubý rámec obsahu textu

Psaní:
- vhodný sekvenční postup – procvičování slov, která se rýmují; zdůrazňování stavby slov  - barevné oddělování přípon, předpon, koncovek apod.

Psaní souvislého textu – rozvíjení slov a slovních spojení, spojování a seřazování vět

- vhodné je uplatnění sekvenčního postupu – tzn. procvičování slov, která se rýmují; zdůrazňování stavby slov - barevné oddělování přípon, předpon, koncovek (př. ich singe, du signst, er/sie/ es signt, wir singen, ihr singt, Sie singen; mitbringen; annehmen.)

Psaní souvislého textu:

- rozvíjení slov, slovních spojení
- spojování, seřazování vět (Mein Hund. Ich habe einen Hund. Mein Hund heist Ferda. Mein Hund ist schwarz und klein. Ich liebe mein Hund.)

osvojování slovní zásoby – využití multisenzoriálního přístupu.

Vhodné je uplatnění pantomimy, rytmizace, gestiky, písniček spojených s pohybem.
- názorné, konkrétní pomůcky, předměty – kartičky, s obrázky, obrázkový slovník
- přiřazování definic ke slovům, znázorňování podle popisu, hledání protikladů, spojování do vět

gramatika – má-li obtíže s osvojováním gramatiky v mateřském jazyce, pak je obtížné používat analogii – pak je možné využívat drillu (ale nezakládat výuku pouze na drillu)

-vytváření barvených schémat – různé barvy pro jednotlivé slovní druhy – nácvik pořádku slov ve větě, pomoc při překladech

- vyžadovat zvládnutí základů gramatiky ve prospěch konverzace

osvojování slovní zásoby – využití multisenzoriálního přístupu. Vhodné je uplatnění pantomimy, rytmizace, gestiky, písniček spojených s pohybem.

- názorné, konkrétní pomůcky, předměty – kartičky, s obrázky, obrázkový slovník -přiřazování definic ke slovům, znázorňování podle popisu, hledání protikladů, spojování do vět

Hodnocení:

obecně:

  • hodnocení zaměřujeme na oblasti, které žák zvládl – nemělo by tedy vycházet z počtu chyb
  • upřednostňujte způsob ověřování vědomostí a dovedností, ve kterých má žák předpoklady k dosažení lepších výsledků
  • posuzujte výkon, který žák v určeném časovém limitu zvládl. Části, které v požadovaném limitu nestihl, nehodnoťte
  • žák by měl být nebud hodnocen za výkony, ve kvterých nemůže vzhledem k poruše dosáhnout odpovídajícím výsledkům

 konkrétně:

  • za zvládnutý a dostatečný lze po važovat i fonetický přepis slov (neměly by však chybět reflexe)
  • pozitivně lze hodnostit čtení, které je částečně zvládáno zpaměti
  • pozitvní hodnocení zvládnutí realií jazyka v mateřském jazyce

Literatura a další odkazy:

Janíková, V., Bartoňová M. Výuka německého jazyka u žáků se speciálními vzdělvávacími potřebami. Brno: Masarykova Univerzita v Brně, PdF 2004, s. 122, ISBN- 80-210-3135-2.
Nečasová, P., Podhájská, E. Specifické poruchy učení a výuka cizích jazyků II. In Cizí jazyky, 2000/2001,č. 3, s. 79-81
Nečasová, P., Podhájská, E. Specifické poruchy učení a výuka cizích jazyků I. In Cizí jazyky, 2000/2001,č. 2, s. 41
Šigutová, M. Výuka angličtiny u dětí s dyslexií.Ostrava: OU v Ostravě, PdF, 2002.
Špačková, K. Výuka anlgického a německého jazyka u žáků se specifickými poruchami učení In. Kuchárská, A., Chalupová, E. Specifické poruchy učení a chován. Sborník, r. 2005, s. 113-122.
Tůmová, J. Styly učení při výuce cizích jazyků u dětí s SPU. In. Kuchárská, A., Chalupová, E. Specifické poruchy učení a chování.  Sborník, r. 2005, s. 113-122.
Zelinková, O. Cizí jazyky a specifické poruchy učení. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 2006. ISBN – 80-7311-022-9 80-7311-022-9

Zpracoval: Mgr. Edita Satinská PhD.